Povaha:

​

 Lauretta se sice narodila do jednoho ze tří prastarých loveckých rodů, ale vůči nadpřirozeným bytostem necítí takovou nenávist, jako oba její rodiče. Nepovažuje je za prokleté, či zplozence zla a temnoty, a sice jí nedělá problém zabít cokoliv, co na ni tasí drápy a cení tesáky, ale je jimi do jisté míry fascinovaná. Odmalička trávila všechen svůj volný čas u knih a studiem, a dělává to do dnes. Několik knih zná sice nazpaměť, ale i tak si je přečte znovu: co kdyby jí něco uniklo? Lauretta není stavěná na boj, ne na ten zblízka, a pokud už se ocitne v nějaké té potyčce, spíše tasí zbraně na dálku, ale nemyslete si, že pokud se k ní přiblížíte, že máte vyhráno. Umí se ubránit, ale je si mnohem jistější se zbraněmi na dálku, a už je jedno, jestli to je jakákoliv střelná zbraň, nebo kuše se šípy namočenými ve vlčím oměji. Lauretta nevyhledává potyčky ani problémy, a to platí jak v případě nadpřirozených bytostí, tak také ostatních lovců nebo prostých lidí. Pokud se s někým nedokáže shodnout a ví, že celá situace povede jedině k horšímu, pak skloní hlavu a ustoupí. Nemyslete si ale, že se nedokáže ozvat; svůj názor či pohled na danou věc si dokáže obhájit, a čas od času se stane, že se Lauretta neudrží, a dané osobě vynadá ve svém rodném jazyce. Je to ale ojedinělé, stává se to opravdu málokdy, snad i proto, že Lauretta nemá ráda negativní energii. Je to spíše optimistická duše, která se snaží na svět nahlížet v tom lepším světle, a nevnímat ho jako temné, nebezpečné místo. Miluje kvalitní víno, nezáleží na tom, zda je červené, bílé či růžové. Pokud je vynikající, pak si s radostí nabídne. Její jazýček ale není mlsný pouze na víno, to samé má i co se týče jídla, nepozře jen tak něco, a Lauretta hledí jak na vůni pokrmu, tak jeho celkový vzhled, naopak nemá ráda příliš tučná nebo masná jídla; není jí po nich dobře. Je to žena, takže neodmítne hezké oblečení nebo snad vkusné šperky, ale daleko raději si obleče něco pohodlného, než aby se celý den promenádovala v upnutých věcech. Na společenských událostech se umí obléci do těch nejkrásnějších šatů, ale jakmile dorazí domů, je dost pravděpodobné, že si na sebe vezme vytahané triko a tepláky. V tom jí, ostatně spatříte, pokud k ní přijede na nečekanou návštěvu. Nerada se váže k lidem či si s nimi vytváří hlubší pouta, uvědomuje si riziko svého povolání a ví, že kdokoliv, kdo jí přirostl k srdci, se jednoho dne ze své výpravy nemusí vrátit. Kromě její rodiny se tak doposud zvládla citově připoutat pouze k jedné živé bytosti: svému křečkovi.

​

Minulosť:

​

Navzdory tomu, že se Lauretta narodila do jednoho ze tří pradávných loveckých rodů, pak se nenarodila v Ontariu ani jeho přilehlém okolí. Její rodiče odcestovali do Francie pár let před Laurettiným narozením, i její matka pocházela z lovecké rodiny, avšak ne tak významné, jako Grigor Ronchelart. Společně odjeli do Francie, kde si jejich pomoc vyžádala Aurořina strana rodiny. Tehdy Francií proudili celé klany upírů, a jak tomu do dnes zestárlý Grigor Ronchelart říká; byla to epidemie upírů. Lovcům se podařilo zplozence noci do jisté míry zahnat za hranice Francie, ale to neznamenalo, že by se nevraceli. Vraceli, samozřejmě, ale ne v tak hojném počtu. Celá situace se uklidnila dříve, než se Lauretta stihla narodit, a o necelé dva roky poté jí přibyla ještě sestra Justine. Rodiče se nikdy netajili tím, kým na tomto světě jsou, z jakého starobylého rodu pochází a co jednoho dne bude jejich náplní života a poselství. I když žili daleko od zbytku celé své rodiny, nadále s nimi udržovali kontakt, avšak do Ontaria se nechystali. Grigor a Aurora cvičili své děti sami, a rozhodně ani jednu z dcer nešetřili. Lauretta coby starší toho musela nést na svých ramenou víc, a byla také první, která v pouhých čtrnácti letech vyrazila se svým otcem do akce. Tehdy se poprvé setkala s upírem, ale nepociťovala strach, nýbrž úžas. Bylo to zcela za hranicemi její představivosti, a ona chtěla znát víc. Ještě dlouho po své první akci mluvila o tom, jaké nadpřirozené bytosti chce potkat, a že si všechny do jednoho pilně studovala, aby věděla, jak se při takovém setkání chovat a jak jednat.

​

Lauretta se poprvé dostala do Ontaria ve svých osmnácti letech, tehdy byla jednou z těch, kteří museli projít konkláve, aby se směli nazývat plnohodnotnými členy společnosti. Lauretta doufala, že v konkláve stane proti upírovi; znala je ze všech nadpřirozených bytostí nejlépe, ale měla smůlu, do arény jí byl poslán wendigo. Léta studií teorie se jí sice hodila, ale v praxi značně pokulhávala. Lauretta věděla, jak se má přiblížit k upírovi a co nejrychleji ho zabít, ale už nevěděla, jak to má udělat u wendiga. V aréně byla také nejdéle ze všech noviců: musela se pohybovat potichu, a často se několik minut ani nehnula, jen aby jí wendigo nespatřil a neroztrhal ji na několik kusů. Laurettě se k němu párkrát podařilo přiblížit, pokaždé ho ale pouze zranila a více naštvala, a s každým dalším pokusem musela být opatrnější. Po opravdu dlouhé hodině, kterou ona strávila plížením se a nehýbáním, se jí nakonec wendiga podařilo usmrtit za pomoci vlastní chytrosti a lsti; několikrát jeho pozornost odreagovala na druhou stranu za zvukem a pokaždé se přiblížila více a více, než se jí podařilo bestii setnout hlavu. Lauretta ale nevyšla bez úhony; ihned co skončila její konkláve, musela být ošetřena, wendigo jí ze souboje zanechal tři táhnoucí se hluboké šrámy přes obě lopatky a spoustu kousanců, z nichž ten nejvážnější byl na ruce. O svou ruku nepřišla jen díky tomu, že byla rychlejší a wendigu uťala hlavu, do dnes tam má ale velké jizvy, které ale neskrývá; je na ně náležitě hrdá. Lauretta po své konkláve zůstala nějaký čas v Ontariu, než se později vrátila do Francie. Ontario v následujících letech navštívila pouze, aby svou mladší sestru doprovodila na její konkláve, a po ní se opět vrátila do svého rodného Lyonu. Teprve až po několika letech se rozhodla Ontario znovu navštívit.

​

​

Ostatné:

​

Na pravé ruce má značně viditelné jizvy od wendiga. Před lidmi tvrdí, že jí kdysi pokousal pes. Přes obě lopatky se jí také táhnou tři viditelné šrámy, taktéž získané v konkláve.

​

Lauretta se před lidmi nerada baví o své práci. Sice tvrdí, že je kadeřnice, ale oné profesi vůbec nerozumí, a pokud na takové téma dojde, raději ho rychle změní nebo tvrdí, že tu práci momentálně neprovozuje.

​

Miluje trilogii Pána prstenů; svého křečka pojmenovala Cheri, z francouzštiny přeloženo jako „milášek“.

​

Má silný francouzský přízvuk, a kromě svého rodného jazyka umí pouze anglicky.

​