Povaha:

​

Neústupný a tvrdohlavý, než aby se někomu podřídil, raději by umřel. Jeho dětství bylo plné pozornosti jeho otce, která si vyžádala jeho přítomnost u věcí, ze kterých by se podělal i dospělý člověk. Tyhle věci smazaly hranice mezi dobrým a zlým, ušlechtilým a podlým, pravdivým a falešným. V jeho srdci tedy sídlí především lest a krutost. Mimo jiného je velmi impulzivní a nebojí se jednat, vlastně raději jedná, než mluví. Ale za roky řízení lidí a vlků se naučil, že diplomacie je mnohdy lepší taktika. A po letech trénování zjistil, že svým způsobem i jednodušší.

​

Pokud jde o zabíjení, snaží se nešpinit si ruce. Smrt není dobrá pro jeho duši, jak mu našeptává jeho seeker, Reuel. Pokud někdy cítil lásku, tak podivný a trochu zvrácený druh lásky cítí právě k ní. Je to jeho jediná rodina a bývá před ní otevřenější, než by mu bylo milé. Stává se tak jednou z jeho největších slabin, kterou sám nesvede napravit. Občas se tak kvůli tomu chová náladově, odhání ji a ostatní od sebe, aby se držel dál od jakýchkoli nežádoucích citů, které by v něm mohlo hloupé lidské srdce vyvolat. Ne že by to ovšem bylo jednoduché. Je spíše chladný a preferuje samotu před vyléváním si srdce družce nebo přátelům. Tahle uzavřenost ho dělá strašidelnějším, protože nikdo doopravdy neví, co od něj v té či oné situaci může čekat. Chová tak v sobě výbušnost a proměnlivost, jako letní bouřka.

Ve svém jednání bývá svým způsobem spravedlivý. Ke svému okolí je ale tvrdý a málokdy odpouští chyby. Kombinace těchto dvou vlastností mu vysloužila přezdívku, Karma. Ale podobně jako karma, jsou jeho rozhodnutí nevyzpytatelná.

​

Na světě není moc věcí, ze kterých by měl strach, vlastně je jeho pud sebezáchovy poněkud rozbitý věcmi, které zažil. Nikdo ho nenaučil něze, slitování a milosti. A tak je tenhle impulzivní muž opuštěný za svými vlastními hradbami a to je vlastně jeho vlastní karma, za všechny ty věci, co kdy spáchal a co ještě spáchá.

​

Libuje si v umění a v poezii, když je zrovna v dobrém rozpoložení, snaží se žít okamžikem a bohužel to tak bývá u kterékoli emoce, když ji cítí, je vděčný, že ji má a prožívá ji naplno. Celé to tak trochu vyznívá, že je Sebastien Keserah alias Karma studený, jako psí čumák. Možná v přeměně. Ale jinak je hodně cynický a jeho hlavní maska je krásný úsměv, kterým může hravě manipulovat své okolí, před kterým skrývá opravdového Sebastiena, chladného vlkodlaka málo schopného opravdových citů.

​

Minulosť:

​

Sebastien byl už od mala předurčen stát se alfou smečky Atry. Byl prvorozeným a jediným synem Etiena a Sibyly, jeho matky, která zemřela při porodu. Otec ho za to vždy tak trochu nenáviděl, ale jelikož byl Sebastien jeho jediným potomkem, soustředil na něj veškerou svou pozornost. Od chvíle, co se sám dokázal postavit na nohy, přihlížel veškerým zvěrstvům, které se ve smečce děly. Byl svědkem mučení, zabíjení, sexuálních aktivit a dalších věcí, které v jeho dětských očích rozmazaly všechny naivní představy i hranice o tom, co je správné a co ne. Za každou chybu byl náležitě potrestán, aby znal břímě odpovědnosti, až o ní jednou bude rozhodovat sám z pozice alfy.

​

Vlčí gen a potřeba přeměny se u něj probudila dříve, než bylo obvyklé, a to už v pouhých deseti letech. Jeho otec to bral jako dobré znamení, ale pro něj tím bylo dětství ještě komplikovanější. Nebyl dostatečně silný na to, aby mohl lovit se smečkou, a proto schytával ještě větší kritiku a přemíru kousanců za to, že je příliš slabý. „Jsi moc pomalý Sebastiene, jsi příliš malý na vlkodlaka, chybí ti síla, jak chceš být alfa, když nepředběhneš omegy,“ říkával mu otec nehledě na to, že všechny tyto náležitosti byly faktickým důsledkem jeho nízkého věku.

Tien, jak mu také říkávali, věděl, že potřebuje růst rychleji, mít více síly, aby se vyrovnal ostatním vlkům a o to tvrdší na sebe on sám i jeho okolí bylo. Z úsilí se zrodil zabiják. V pouhých třinácti letech zabil prvního vlka v souboji. Postupem let sílil tak rapidně, že byl brzy schopen přemoct i svého otce a ten si toho byl dobře vědom. Tien jej nechával sedět na trůnu smečky z dobré vůle, když si to jeho otec uvědomil, po čase smečku sám opustil a stal se vyhnancem, odmítaje se podřídit monstru, které sám stvořil.

​

V sedmnácti se tak stal alfou Atry. Byl nemilosrdný a jeho smečka si tak vysloužila ještě o něco horší pověst, než měla. Převzal po otci podnikání a sám se začal zajímat o další způsoby, jak využít schopnosti vlkodlaků pro jejich vlastní blaho a začal se tak pohybovat v podsvětí Ontaria.

Ve dvaceti letech se stal jeden z významných milníků v jeho životě. Jednoho dne se v hlubokých lesích Ontaria potuloval ve své vlčí podobě. Byl sám a dumal nad tím, co všechno mu ještě život přinese. Při dlouhých chvílích občas myslíval na matku, seděl pod stromy a sem tam si na čumák nechal spadnout zbloudilou sněhovou vločku. Když v tom mu mimo jiného vrazil do nosu lidský pach, ohrnul pysky a zavětřil znovu. Ve vzduchu cítil ještě něco jiného, podivného a on nevěděl, k čemu ten pach přiřadit. Aniž by dlouze přemýšlel, vyrazil tím směrem, než se ozval úzkostlivý ptačí křik a několik desítek metrů od něj se do sněhu zřítil sokol. Nebyl ale cítit tak, jako ostatní ptáci, to on vyluzoval slabý, a přesto zvláštní pach. Nebo to byl možná pocit. Zpoza stromů se vyřítil lovec a tiše běžel ke své kořisti. Tien nenáviděl lovce, stejně jako celá jeho smečka a podle jeho výrazu si byl moc dobře vědom toho, co chytil. Aniž by o tom přemýšlel, vyřítil se ze sněhového úkrytu zpoza stromů a zakousl se lovci do ruky, kterou mu tak oddělil od těla. Z jeho mysli čišelo jedno jediné slovo, nenávist. Lovec křičel a snažil se ustupovat dozadu, když se velký sněhově popelavý vlk tyčil mezi ním a seekerem. V očích lovce Tien viděl smrt, byl mladý a bylo od něj neuvážené vkročit tak blízko teritoria jejich smečky. Ale vlk cítil, že lovec není sám. Slyšel dusot nohou ve sněhu, jak se blíží další lidé v reakci na lovcův výkřik. Člověk se zřítil k zemi v důsledku šoku ze ztráty krve a ztratil vědomí. Tehdy Tien udělal krok vzad, popadl bílý chomáč peří do velké tlamy a zmizel mezi stromy.

​

Sebastien se nikdy dřív s žádným seekerem nesetkal, ačkoli tušil, koho zachraňuje. Dívka, jménem Reuel, která byla oním sokolem se stala jeho blízkou součástí. Přítelkyní a dlužnicí. Během let mu vždy seděla po boku, poskytovala mu informace. Stala se tím nejužitečnějším stínem, jaký si kdy Sebastien mohl přát. Ačkoli jí nikdy nepřiznal, že mu toliko nešlo o její život, jako spíš o pomstu vykonanou na tom lovci, který se opovážil přijít moc blízko. Nebyl si tak ani zcela jistý, co zachraňuje a když to zjistil, v srdci se mu usadilo podivné zadostiučinění a vidina zisku. Přece jen mu tahle shoda náhod hrála do karet.

​

Během let v čele smečky, musel Sebastien udělat mnoho rozhodnutí. Jedním z nich byl sňatek se sestrou alfy smečky Nocturne. Kdyby měl sourozence, svalil by tohle břímě na jeho bedra, ale jako alfa ctil dobro jeho smečky, a tak svolil, ačkoli pro něj šlo pouze o formální záležitost, než že by si ji pustil blíže k tělu, než by bylo nutné. Ale čas to možná změní.

​

Popis premeny: 

​

Ve své přeměně je Sebastien nadprůměrně velkým vlkodlakem, jehož srst je popelavě bílá s černými znaky na uších a čumáku.

​

Ostatné:

​

Na pravém prsu má tetování a tělo mu lemují jizvy. Často to jsou staré kousance, které utrpěl v dětství nebo důsledky trestů jeho otce.

​

Umí hrát na klavír a plynně mluví anglicky, rusky a francouzsky. Domluví se ale i německy, ačkoli tento jazyk nenávidí.